Zneužívání sociálních výhod

Nedávno jsem měl delší rozhovor s majitelem výrobní firmy v oblasti textilu. Jeho příběh by si měli povinně vyslechnout všichni zákonodárci. Patří k posledním mohykánům takové výroby na Slovensku a dokázal mi velmi zasvěceně vyjmenovat jednotlivé opatření předcházejících vlád, které úplně odepsali textilní průmysl a odsunuli ho dál na východ. Odvodové zatížení, zákoník práce, minimální mzda, byrokratické šikanování, zdravotní služba…, dlouho jsem poslouchal s otevřenými ústy a v některých chvílích ve mně až vřela krev.

V tomto článku bych se chtěl věnovat jen jednomu z mnohých témat, které jsme probírali. Řekněme si něco o promyšleném zneužívání sociálních výhod obyčejnými zaměstnanci.

Tento podnikatel dává práci 120 zaměstnancům. Když naši vládci zavedli pravidlo, že firma musí platit sedm dní pracovní neschopnosti (PN) a sedm dní ošetřování člena rodiny (OČR), trvalo asi rok, než všichni zaměstnanci pochopili, jak to využít. Teď jim to už během jednoho roku vychází skoro na chlup přesně.

Majitel firmy mi řekl, že jeho zaměstnanci si snad vedou tabulky, kde si značí vyčerpané dny PN a OČR, protože to u všech vychází téměř úplně přesně. Zjistil, že pracovníci mají známé lékaře, ke kterým ráno zajdou, nechají se uznat nemocnými a potom třeba okopávají zahradu, nebo se jdou jen tak opalovat. Sedm dní PN-ky a sedm dní OČR-ky berou v podstatě jako další tři týdny placené dovolené navíc. (Mluvíme přece o čtrnácti pracovních dnech …) To ještě nemluvíme o tom, že téměř všechny PN-ky se odehrávají v čase, kdy je hodně práce a téměř nikdy v té části roku, kdy je objednávek málo.

Poslouchal jsem, žasl a řekl:“U nás se přece říká, že sociální systém zneužívají nejvíce Rómové.“

Můj partner v rozhovoru se nahlas rozesmál a řekl:“Aha, tak tohle jsem Vám zapomněl povědět. Výjimku u nás představují dvě Rómky. Ty dvě si tak cení toho, že jsme je zaměstnali, že jsou u nás téměř jedinými zaměstnankyněmi, které tento systém nezneužívají.“

Firma, která zoufale zápasí s cenovou konkurencí z Asie, dnes musí kalkulovat každý cent. Různé zákony se tváří, že chrání zaměstnance. Tato „ochrana“ ovšem zašla tak daleko, že zlikvidovala pracovní místa. Operace se podařila, pacient zamřel.

Firma, o které se výše zmiňuji, se sotva drží nad vodou. Když by se například do půl roku snížilo odvodové zatížení, případně se změnily další předpisy, které ničí podnikání, tak by se zachránilo 120 pracovních míst. Pokud se to nezmění, majitel firmu zavře.

Nyní se ptám podnikatelů: Napadlo vás někdy zkontrolovat si, jak je to ve vaší firmě?