Vyhoření – nutnost nebo volba?

Mnozí úspěšní manažeři si stěžují, že pociťují „vyhoření“. „Už nemám síly ráno vstávat a chodit do práce.“ „Po dvaceti letech v oboru už nemám pocit, že mám za čím jít.“ „Už mě to tak nezajímá, jako kdysi.“ „Nevidím v tom už žádnou výzvu.“ „Jsem vyčerpaný.“ atd. Do nebe volající vyhoření.

Vyhoření je něco, co si volíte úplně sami. Ať už se na to podíváte jakkoli, naše práce je ve finále naší volbou. Vyhoření přichází poté, co nastane nezájem, nuda a dokonce apatie ve vztahu k zaměstnání, které jsme si zvolili.

Jemná změna v postoji může způsobit revoluci. Problém vyhoření se dá vcelku snadno řešit, pokud se na něj podíváme jako na „hru“ a ne jako na problém. Když si člověk stanoví úkoly, cíle, které chce dosáhnout a rozšíří oblast svého působení za hranice, ve kterých se nyní pohybuje – vše začne vypadat zcela jinak.

A co tím myslím?

Vezměme si příklad někoho, kdo už třicet let pracuje v truhlářství a navrhuje a vyrábí nábytek. Už třicet let vyrábí příborníky, postele a prádelníky a nyní to schytal – nemůže se jen tak sbalit a odejít, protože tato práce je jeho živobytím a on to nechce měnit a zakládat novou firmu. To nejlepší, co jeho ruce dokáží, je vyrábět nábytek. Ale už to víc nechce dělat, a tak je v pasti … co může udělat?

Za měsíc v průměru vyrobí 15 příborníků a 20 postelí. Tento měsíc si stanoví cíl, že vyrobí: 25 příborníků a 30 postelí. To se mu dosud nikdy nepodařilo. Ale pokud v této hře vyhraje, odmění sebe a své zaměstnance týdenní dovolenou u moře; na dovolené nebyl už celé roky. Cíl se mu podařilo dosáhnout, zaměstnanci jsou spokojeni, dovolená proběhla …. a co dál?

Potřebuje si vytyčit nový cíl a dosáhnout ho – něco jako navrhnout dětské prádelníky a ne standardní komody, nebo udělat jednolůžkové postele namísto manželských, které dodnes monotónně vyráběl. Najednou je zajímavé chodit do práce – je zde nějaká kvóta, kterou je třeba vyrobit a dodat, jeho personál nyní hraje hru, v jeho truhlářství to žije, žádné „mrtvé“ hodiny a nikdo se tam jen tak bezcílně nepoflakuje uprostřed pracovního dne.

Souběžně s tím najal osobu na marketing, která chodí po obchodech a distribuuje katalogy s novými modely; firma roste. Nyní se už necítí tak unavený a vyčerpaný a má důvod ráno vstát a jeho každodenní vyhoření se přeměnilo na podnětnou hru a život najednou nabral nový, lepší obrat.

Dříve tento truhlář neměl rád svou práci. Bylo pro něj skutečně „nemožné“ v ní pokračovat, došly mu všechny síly a nyní, když ta těžká monotónní práce změnila svou tvář a stala se do jisté míry hrou, vrátila se mu energie, změnili se priority a on se opět cítí šťastný jako předtím – zkrátka „se mu vrátila nálada“. Celé to vzešlo z jednoho velmi základního a jednoduchého bodu – stanovil si cíl a dosáhl ho. A po každém dosaženém cíli, přijde nový cíl a celé je to najednou zajímavé a stimulující. Práce se stává zajímavou a život také.

Proto si vytyčte cíl, definujte si úkoly, které je potřeba splnit, abyste se k němu dostali, překonejte potíže na cestě k němu a sledujte, že jste si vytvořili hru. Pokud se podíváte zpět, zjistíte, že v každé oblasti života, kde jste kdy cítili radost, byla tato radost výsledkem překonání nějakých překážek, kterým předcházel zájem o nějakou oblast a toto celé by se dalo nazvat hrou. Je úplně jedno, jestli mluvíme o stánku s párky v rohlíku nebo o počítačovém expertovi – hra zvyšuje zájem a způsobuje, že vyhoření a nedostatek zájmu zmizí. Vytyčit si cíle a úkoly je klíčový krok, protože si tím ve skutečnosti definujete pravidla hry a navrhujete cestu, která vás přivede k cíli, o který usilujete.

Řekněme, že majitel firmy chce z firmy odejít a založit novou, ale zároveň chce aby původní firma nadále dobře fungovala i bez něj. Vytvoří seznam úkolů a cílů, jejichž splnění jej k tomu přivedou. Jedna z věcí může být, že najme manažera, udělá řádně zaučení, deleguje mu pravomoci, sleduje, že nový manažer dosahuje cíle a úspěšně vede existující team, najímá další lidi, kteří následně zvýší produkci a najednou je tu hra. Na této cestě jsou bariéry – není vždy hladká a snadná, ale podívejme se, najednou ho práce zajímá, je plná „akce“ a není více nudná ani monotónní. Měly by existovat úkoly a cíle na den, týden, měsíc a ty by měly vést k cíli stanovenému pro daný rok nebo více let.

Ať už jste majitel firmy, zaměstnanec nebo živnostník, proměňte své pracovní prostředí v hřiště, kde se dá hrát a sledujte ten zázrak – na pracoviště se vrátí energie, motivace a vy jako pracovník a manažer máte opět radost z práce a souběžně roste váš příjem. Co je na tom špatného? Jděte a naplánujte si novou hru.

Elad Hadar

Success Business Consulting

(Přeložila Martina Stocker)