Svátek práce

Bavil jsem se s jedním podnikatelem o jeho názoru na První máj jako Svátek práce. Čekal jsem od něj standardní remcání podnikatele nad nesmyslnými státními svátky, které podporují akorát tak lenochy.

Jeho postoj mě ale překvapil

Ten člověk mi řekl: „První máj jako myšlenka Svátku práce není špatná. Že to sklouzlo někam, kam možná nemělo, je jiná věc. Ale my princip Svátku práce v naší skupině ctíme a přináší nám to ovoce.“

Takovou odpověď jsem, přiznávám, nečekal. Zeptal jsem se ho proto, co tím myslí. Odpověděl mi: „Podívejte se. S našimi lidmi se vidíme skoro každý den. Vždy ráno v sedm spustíme stroje, odstartujeme výrobu a vrháme se do poctivé práce, kterou nikdo z nás neoklame. V továrně jsme primárně proto, abychom zvládali termíny, výkony, každý den zpracovali předepsané množství materiálu a tím zabezpečili přežití firmě i našim rodinám. Ne vždy je to jednoduché. Někdy je to opravdu tvrdý a poctivý boj s materiálem, s neočekávanými situacemi, někdy i s vlastními kolegy. Je to zkrátka život samotný se všemi jeho aspekty. A ne vždy je v práci čas na přátelské diskuze.“

Potom pokračoval: „Tak to je. A proto jsem přesvědčen o tom, že je potřeba se aspoň jednou za rok společně sejít ne kvůli tomu, abychom generovali hodnoty, ale kvůli tomu, abychom se jednoduše setkali a pobavili. Ne jako majitel, ředitel, mistr, svářeč nebo účetní, ale jako jedna rodina, kterou spojuje společná pracovní snaha a živobytí. To je naše vzájemné utvrzení se, že kvalitně produkujeme, to je naše oslava práce. Poděkujeme si navzájem a potom se u hudby a jiných aktivit pobavíme. Lidé to kvitují s povděkem.“

Řízení tohoto podnikatele je velmi inspirativní. V první řadě své lidi vede k efektivní produkci, čímž naplňuje prvořadou úlohu každého šéfa. Na druhé straně společně tráveným časem jeho lidí potírá až historické třídní rozdíly mezi „těmi nahoře“ a „námi dole“. Vedoucí v jeho firmě povinně řídí své lidi s porozuměním a láskou, nepovyšují se. Podřízení jsou zase zavázáni respektem, pracovitostí a úctou ke svým vedoucím. Takto to mají přímo ve svém kodexu.

Daného podnikatele jsem se na závěr zeptal ještě na to, jakou mají ve firmě fluktuaci. Odpověď asi dokážete sami odhadnout. Minimální. Protože v jeho firmě je čest a hrdost na dobře vykonanou práci neustále podporována a stala se samozřejmou součástí firemní kultury.

Cestou domů jsem si následně uvědomil ještě jeden nenápadný, ale silný sociální aspekt jeho chování. Podobnými akcemi se vytváří hodnotný postoj lidí k práci jako komoditě. Vždyť kdo z nich předtím opravdu oslavoval práci tak, že oslavovat chtěl a byl si vědom, že si oslavu za odvedenou práci opravdu zaslouží?