Účel světí prostředky, nebo ne?
Asi i ten nejzatvrzelejší podřízený musí uznat, že práce šéfa nebo vedoucího je potřebná. Na čem už se možná tolik neshodneme, je to, jestli daný šéf či vedoucí je dobrý nebo špatný. Jestli je vhodný pro svou práci nebo jestli by měl raději dělat něco jiného. A nedej bůh, pokud položíme otázku: Jaký by měl být vlastně šéf?
Každý člověk, který se pokusí poctivě odpovědět, vysype z rukávu na počkání dvacet, ne-li třicet ctností a dovedností, které by žádnému šéfovi neměly chybět.
Nemějte z firmy Titanic
Na téma vůdcovství a toho, jaký by šéf, vedoucí či manažer měl být nebo neměl, byl napsán nespočet obsáhlých knih. Ale jaká jsou základní pravidla? Existují nějaké základní kameny, na kterých by měl vedoucí svou práci stavět? Kde jsou mantinely, díky kterým by se nikdy nemělo stát, že narazí tvrdě na ledovec jako Titanic?
Jak a kde vůbec začít? Určitě pozorováním. Praxe a následně výsledky jsou jednou z nejpravdivějších odpovědí. Funguje to? Jsou díky tomu výsledky?
Můžeme zajít ještě dál a podívat se na jednotlivé body, které by jakýkoli manažer neměl nikdy opomenout. Metoda pokus omyl je někdy drahá a může být i zbytečná. Proč odmítat mapu a jet naslepo?
Domnívám se, že by každý šéf měl přesně vědět nejen co je jeho práce, co má dělat a jak, ale měl by také vědět, jaký má být on. Měl by znát a dodržovat kodex manažera. Je to součást jeho pozice a je to obrovská pomoc, tedy pokud nemáte chuť věci donekonečna zkoušet a stále opravovat případné šlápnutí vedle.