Neodvádí kvalitní práci? Co s tím?

V mých pracovních začátcích jsem měl možnost v zahraničí hovořit s jedním člověkem, který toho skutečně hodně dokázal. Když jsem u něj byl, měl na stole aktuálně problém s jedním pracovníkem, s kvalitou jeho práce. Viděl na mně, že se hodně zajímám o to, jak pracuje a že se chci něco naučit. Zeptal se mne tedy, jak bych nekvalitu práce daného člověka řešil. Odpověděl jsem mu – samozřejmě bych se šel podívat, co je to za chybu, zkorigoval bych ji a hledal bych chybu v systému, která danou nekvalitu práce dopustila. Také bych danému člověku řekl, aby si příště dával pozor. Pozorně se na mne podíval, uznale pokýval hlavou a zeptal se mne – a udělal bys ještě něco? Seděl jsem a už jsem nevěděl, co ještě bych měl udělat.

A potom mi řekl následující: „Když vidím nekvalitu, ta samotná špatně odvedená práce není to jediné, co mne zajímá. Samozřejmě potřebujeme tu nekvalitu napravit, možná musíme i něco vnitřně přeorganizovat. Ale to, co mne zajímá nejvíce je, co se děje uvnitř člověka, který svou práci takto vykonává. Kde upadla jeho zodpovědnost a hodnoty? Co v životě řeší, co jej trápí, že dělá takovéto přešlapy? Protože lidé, kteří se dostali do slepé uličky sami se sebou, dobrou práci odvádět nebudou. Před špatně odváděnou prací je vždy problém uvnitř člověka samotného.“

Co stojí za nekvalitou práce

Přiznám se, že mne jeho odpověď zaskočila a oslovila současně. Ten člověk měl pravdu. Když jsem se podíval na několik svých vlastních situací, kdy jsem pracoval povrchně  a bez zodpovědnosti, předcházelo tomu vnitřní nechuť k danému úkolu nebo jsem měl pozornost na nějakém jiném aktuálnějším problému, který mne tížil do té míry, že mnoho volné pozornosti nezůstávalo.

Mimochodem jsem se potom později doslechl, že ten dotyčný člověk měl v životě aktuální problémy. Měl manželku v nemocnici a ještě stále nevěděli, co s ní bude. Z toho pramenila jeho roztržitost, nesoustředěnost, chybovost v práci. Když to s ním jeho šéf otevřel a nechal jej o tom hovořit, manželku tím samozřejmě nevyléčil. Ale tomu člověku se ulevilo, poděkoval šéfovi za zájem a dál pokračoval v  mnohem kvalitnější práci,  jako dříve.

Znalec lidské duše

Před nebezpečnými situacemi, které musíme s lidmi v životě řešit, se muselo stát něco u nich samotných. Toto je hodně důležité hledisko. Nesouhlasy? Protesty? Aktuální problémy v životě? Může to být cokoli z těchto věcí.  Proto jedna věc je jako šéf skočit rovnýma nohama do středu problémů, dávat lidi do latě, brát při tom schody po dvou a snažit se rukama nohama udělat práci, která hoří. To je někdy samozřejmě potřebné. Ale umění práce s tak citlivým nástrojem, jako je lidská duše, je pro práci šéfa mnohdy ještě důležitější než jeho odbornost, schopnost organizovat nebo ochota pustit se do práce sám.