Základy plánování VI.
Účel je tak důležitá věc, že i na tomto blogu jsme se mu již několikrát věnovali (odkazy na příslušné články najdete na konci této kapitoly seriálu).
Pokud bychom o tom měli vtipkovat, tak to bude vypadat asi takto:
Účel je něco, co máme stále před očima. Stále o tom uvažujeme a pohání nás to vpřed. Vždyť i samotné slovo „účel“ se skládá ze slov u-čela a vyjadřuje fakt, že to máme před sebou, jako osel mrkev. I v angličtině to samé slovo „purpose“ by se dalo překládat jako „umístit dopředu“ anebo „dát na čelo“.
Když je cíl jasná meta, kterou se snažím dosáhnout a měl bych být schopný jednoznačně určit, zda jsem ho dosáhl, tak účely jsou věci, které je třeba dosahovat také (jsou to jakési cíle nižšího řádu), ale zároveň dotvářejí představu o tom, co s tím cílem sledujeme, proč to chceme nebo za jakých okolností je dobré ten nadřazený cíl dosáhnout. Účely velmi souvisí s motivy, které máme, a neuděláte chybu, když budete motivaci spojovat s účely.
Dejme si raději nějaký jednoduchý příklad:
Cíl: Získat zbraň
Někdo by mohl mít ve spojení s tímto cílem v hlavě následující účely:
- věnovat se sportovní střelbě
- trénovat koncentraci
- využít starou střelnici na pozemcích, které jsem zdědil
Jiný člověk by si s tím stejným cílem spojoval úplně jiné účely:
- ochránit sebe a svoji rodinu (po nedávných krádežích v okolí)
- uklidnit členy rodiny, moci klidněji spát
- být schopný bránit bezpečnost sousedů
Kriminálník by tímto cílem dosahoval takovéto účely:
- mít pádný argument, až budu vykrádat banku
- abych mohl bez námahy umlčet tchýni
- abych se po vyloupení banky s nikým nemusel dělit o kořist
Všimněte si, že i tak jednoduchý cíl, jako je „získat zbraň“, bude mít úplně jiný smysl podle toho, jaký účel se za tím bude skrývat.
Je obrovský rozdíl, jestli k cíli „vylézt na Mt. Everest“ máme účel „splnit si za každou cenu životní sen“ (což nevylučuje smrt na sestupu z vrcholu), anebo máme účel „na stáří moci vzpomínat na himálajské dobrodružství“. Toto vypadá jako nenápadný rozdíl, ale čtenáře musí varovat! Účely vystihují duševní rozpoložení a závažným způsobem ovlivňují konání jednotlivce. I taková věc, jako je riskování, souvisí s tím, jaké účely nosíme v hlavě.
Pracovník ve firmě má jistě účely – „vydělávat peníze“, „živit rodinu“, ale to začíná být problémem, pokud zároveň nenosí v hlavě účely typu: „být užitečný“, „pomoci firmě lépe fungovat“ a podobně.
Dominantní účely egoistických lidí jsou: „mít se dobře“, „užívat si“, „zabezpečit si pohodlí“, což by samo o sobě nebylo nic zlého, ale u nich jsou účely takoví ti osamělí sirotci, které nedoprovázejí bratříčkové typu: „sloužit“, „být užitečný“ nebo „dávat“.
Vraťme se teď k plánování a k pojmům jako je strategie firmy. Pokud jste dnes v dosahovaném obratu čtvrtí největší na trhu, tak legitimní cíl může být – stát se dvojkou na trhu. Tato soutěž je jasná a stačí na konci roku spočítat obrat zúčastněných firem, abychom mohli posoudit, zda jsme se k tomu cíli přiblížili nebo ho dokonce dosáhli.
Jak můžou účely v plánování ovlivnit dosahování cíle?
Velmi!
Když máte motivaci, která se výhradně spojuje se snahou dosahovat profit (což je samozřejmě legitimní účel), tak vám hrozí, že takto motivovaný tým lidí bude někdy dosahovat zisk za každou cenu. Váš personál se potom může pokusit prodat produkty podřadné kvality, případně montovat do výrobku nekvalitní komponenty. Z krátkodobého hlediska se dosáhne vysoký profit, ale v krajním případě půjdete do vězení za podvod, v lepším případě se od vás zklamaní zákazníci odvrátí a špatná pověst odpudí i další.
Existují samozřejmě lidé, kteří možná neoplývají nějakou velkou mravností, ale jistou slušnost v podnikání dodržují alespoň z toho důvodu, že špatná starostlivost a nekvalitní produkty by jim z dlouhodobého hlediska způsobovali problémy. Tito lidé však neustále zápasí s pokušením porušit zásady slušnosti. Mnohem lehčeji se žije podnikatelům, kteří mají silný účel dosahovat profit a zároveň mají hluboko v sobě zakořeněné účely jako je touha být slušný a užitečný.
Dobrý člověk zná hrdost z dobře dodané práce, produktu. Špatný člověk (případně zmatený člověk) vás bude asi přesvědčovat, že každý dělá dobrou práci jen ze strachu z trestu či nezdaru.
Když dáme na bok úvahy o slušnosti a motivech lidí, stále nám zůstává zformulovat základní účely jakékoliv firmy nebo aktivity. Všechno má nějaký účel, jinak to zaniká. Restaurace je na to, aby napojila a nakrmila lidi, případně jim poskytla příjemný prostor pro setkání. Základní účel hotelu by měl být krátkodobě ubytovat hosty a počet hvězdiček nám napoví, na jaké úrovni to bude. Policie by měla zabezpečovat pořádek, bezpečnost a zákonnost ve společnosti. Škola by měla dávat vědomosti pro praktický život. Tento seznam by mohl být přímo nekonečný.
V tomto seriálu se nám začíná skládat mozaika pojmů a věcí, které je třeba vymyslet, zformulovat a vzájemně sladit. Musíme vědět, co produkujeme (nebo chceme produkovat), musíme vědět, kolik produkujeme a měli bychom si vytvořit záznam bodů ideální scény, nejdříve ty důležité a potom ty méně významné. Měli bychom si stanovit cíl. A měli bychom vyjmenovat účely, které nás vedou k tomu, že děláme to, co děláme.
Později si prozradíme, jak tyto všechny věci dáme dohromady, zatím se spokojíme s tím, že je tu jen vyjmenujeme a vysvětlíme.
Za domácí úkol si položte otázku, jaké účely má organizace ve které pracujete. Podívejte se kolem sebe a pouvažujte nad účely lidí, které znáte. Případně podrobte hodnocení svoje vlastní životní účely.
Tady jsou slíbené linky na články v tomto blogu, které se také věnovali pojmu účel (klikněte na název)
Zdroj (Povinnosti majitele)
Denisa Pelikánová
Dana Kudová
Elad Hadar
Grant Cardone
Hana Slačálková
Ivona Raurová
Ing. Ivo Jurman
Jana Guráňová
Martin Kepka
Vendula Korbelová
Bohumil Kuba
Melánie Bulová
Martin Staněk
Pier Paderni
Pavlína Cohen
Pavel Ranc
Ing. Rastislav Zachar
Patrick Valtin
Vlasta Opelková
Milena Vrbická