Může umělá inteligence nahradit lektora?

Když jsem tuto otázku dostal, připadla mi v první chvíli až absurdní. Jako lektor působím již bezmála dvacet let a představa, že místo mne bude s účastníky seminářů a kurzů komunikovat počítač, byť extrémně schopný a výkonný, byla naprosto nereálná.

Jenže potom mne napadla celá řada historických událostí, které dokazují, že to může být i jinak. Tady jsou některé z výroků, které to ilustrují:

 

 

Zjevně se ve své době tito lidé velice mýlili, a to byli v oblasti počítačů odborníci. Tak jak z toho ven?

 

Dobrý sluha, ale zlý pán

 

Toto pořekadlo asi známe všichni. Říká se to o ohni, vodě a možná o řadě dalších věcí. Myslím, že se to týká i počítačů a umělé inteligence. Díky těmto pomocníkům již nějakou dobu můžeme dělat věci, o kterých se nikomu dříve ani nesnilo. Na druhou stranu máme kolem sebe případy, kdy se situace obrátila – řada lidí je do značné míry pod nadvládou svého mobilního telefonu a počítače.

Spoustu práce stále vykonávají lidé a předpokládám, že to tak ještě hodně dlouho bude. Člověk je ze své podstaty tvor společenský a potřebuje pro svůj život mít kolem sebe další lidi. Potřebuje mít kolegy, nadřízené i podřízené. Potřebuje komunikovat, diskutovat, možná se občas pohádat a zase to potom urovnat.

Do firem se často zavádějí chytré informační systémy, které pomáhají firemní práci usnadnit, zrychlit a zefektivnit. Zažil jsem i to, že v takovém informačním systému probíhala v podstatě veškerá vnitrofiremní komunikace. Vrcholem osobního kontaktu byly videokonference. Pracovníci této firmy se z toho vůbec necítili dobře a volali po poradách u stolu a společných osobních setkáních. Dalším důkazem je nešťastný Covid – vyhnal spousty lidí z práce na home-office a poměrně brzy se tato izolace přestala líbit i těm, kdo dříve po práci doma toužili a brali to jako benefit.

Vedoucí pracovníci, kteří osobní komunikaci se svými podřízenými převedli do elektronické podoby více, než je zdrávo, zjistili, že to nedopadlo dobře. Výkony lidí šly postupně dolů, vzrostla fluktuace atd. Je to logické – takový člověk se zřekl své zodpovědnosti vedoucího pracovníka. Vedoucí má zařídit, že jeho podřízení perfektně plní zadané úkoly a pokud tomu tak není, má je k tomu tvořivě dovést. Lidé jsou individuality, dva stejné nenajdete. Mají své radosti a strasti a potřebují je s někým sdílet. Potřebují si s někým „pokecat“. Myslíte, že na to stačí říci: „Hey, Siri“ do iPhonu?  Na to potřebují člověka.

 

Umělá inteligence versus živý lektor

 

Platí předchozí řádky i pro vzdělávání? Já jsem v době Covidu několikrát přednášel on-line. Na jedné straně jsem to říkal do kamery a na druhé byli účastníci semináře. Pro mne to byla dřina – byla to komunikace pouze jedním směrem a ještě k tomu do neživého stroje. To by ovšem mohla vyřešit umělá inteligence a mně by se ulevilo. V některých z těch on-line seminářích jsem účastníky neviděl, protože jich bylo hodně a nevešli se mi na obrazovku. Někdy jich ale bylo málo a já jsem je viděl. I když tyto semináře nebyly delší než šedesát minut, každou chvíli někdo z nich někam odešel, někomu skočil na stůl pes, přišlo dítě a podobně. Pozornost účastníků byla malá. Jak to vypadalo, když jsem účastníky ani neviděl, raději ani nebudu domýšlet.

Kurz nebo seminář slouží k tomu, aby se účastník danou problematiku naučil a aby ji uměl (a v ideálním případě i chtěl) používat. S plačícím dítětem v náručí nebo se psem na stole je to podle mne nemožné. Pokud je proti účastníkovi živý lektor, který svou práci umí dělat dobře, ihned zachytí, že účastník něčemu nerozumí nebo s něčím nesouhlasí, a vyřeší to. Když vidí, že se účastník věnuje něčemu jinému, vrátí jeho pozornost k probíranému tématu. Naše semináře bývají i vícedenní. Umíte si představit, že budete dva dny věnovat svou plnou pozornost obrazovce a reproduktoru? Já ne.

 

Moderní technologie jsou fajn, ale…

 

Nejsem odpůrce moderních technologií. Vystudoval jsem elektrotechnickou fakultu, elektronikou jsem se dlouhá léta také živil a dodnes mám techniku jako koníček. Bez technických vymožeností si život dokážu jen těžko představit. Věřím, že umělá inteligence se rozšíří i tam, kde si to dnes ani neumíme představit. Ale veškerou techniku, včetně umělé inteligence, vnímám, jak jsem psal již v úvodu, jako dobrého sluhu, pomocníka, který mi usnadňuje život. Pokud ale jdu se svou ženou na procházku, pokud hovořím se svými zákazníky, kolegy nebo prostě s jinými lidmi, umělou inteligenci nechávám v aktovce. Mám totiž svou vlastní.