Majitel versus manažer (Lobby – 11/2007)

Těchto pár sekund zpravidla celkem pěkně pobaví celé publikum a účastníci semináře si uvědomí, že oni sami v tom nemají až tak jasno. Téma majitel versus manažer je dnes aktuální stále víc a víc. Zeptejte se kteréhokoliv zakladatele firmy, jestli ji před patnácti roky zakládal proto, aby v ní do konce života kontroloval faktury, řešil výrobu, zabezpečoval klíčové zakázky, dělal pohovory s novými kandidáty nebo denně řešil operativní situace takřka na všech odděleních firmy. Tato otázka vyvolá na jeho tváři úsměv. Naproti tomu mnozí z nás v tomto stavu zůstali – jsme úspěšní, máme za sebou pěkné firmy, určitý majetek, ale jakmile bychom „vytáhli paty z domu“, firma by pravděpodobně začala jít ke dnu.

Tím samozřejmě nechci říct, že majitel by měl být někdo, kdo touží po nicnedělání, vysedávání u bazénů či v restauracích a braní nadstandardních peněz z firmy za to, že firmu založil, to by byl vedle upracovaného majitele zase opačný extrém. Jak to tedy udělat, aby majitel nemusel být ve firmě nonstop, ale aby i tak zůstal pro firmu prospěšný, dělal svoji práci a on sám měl z toho velmi dobrý pocit?

 Snílek nebo vizionář

Jedna ze základních úloh profesionálního majitele je spojená s následujícím výrokem: „Každý organismus je živý do té míry, do jaké míry jsou živé jeho sny.“ To platí pro jednotlivce, pro rodinu i pro firmu. A zde je skrytá jedna z hlavních a často nepochopených či silně zanedbávaných úloh majitele. Tvůrce cílů. Základní úlohou tohoto člověka je vytvářet pro skupinu hodnotné vize, které dokáží lidi zapálit a nadchnout tak, že jim stojí za to o ně bojovat. A teď nehovořím o vizi „zvýšit obrat či zisk o X“, to je hodně málo, hovořím o snu chytlavém pro všechny lidi. Jaký koncept bych mohl dát našim lidem? Jak budeme jako skupina vypadat za 5 let? Jaké jsou naše záměry vůči našim klientům, vlastním spolupracovníkům? Jaký smysl existence naše firma vůbec má?

Pokud dnes firmy něčím trpí, tak je to žádný sen nebo nedostatečně snívaný sen. Jednoduše sen neexistuje nebo jsme zkopírovali od známého nějaký výrok z nástěnky a vydáváme ho za vlastní vizi nebo si najímáme agenturu, která má za úkol jednou za rok stmelit kolektiv. Nic proti tomu, ale žít sen a starání se o něj není úkolem jednorázové párty, žití snu je denním úkolem, na kterém je třeba aktivně pracovat. Je to neustálé držení pochodně před skupinou, je to neustálé komunikování, připomínání snu celé skupině. Pokud s tímto snem nežijete, tak nemáte magnet, který pohání všechnu energii, a nemáte opravdovou skupinu. Máte pouze pracovníky, kteří u vás pracují kvůli šeku na konci měsíce.

 Nadšení nestačí

Výše popsaná aktivní práce majitele či tvůrce cíle nejsou pouze prázdné PR řeči, protože tato práce přímo ovlivňuje fungování managementu samotného. Je totiž málo známý fakt, že kvalitní cíle a vize se dají dosáhnout i špatným managementem, naopak ani ten nejlepší management nezíská podporu skupiny jako celku, když neexistuje hodnotná meta, za kterou se poběží. Toto je hodně odvážné, ale pravdivé tvrzení a doporučuji si ho ještě mnohokrát přečíst. Znáte firmy, ve kterých je manažerský nepořádek, ale nadšenci to protlačí a expandují rok za rokem? To je jasný důkaz, že kvalitní tvůrce cíle a hodnotný sen dokáží dorovnat i slabší kvalitu managementu! Tím samozřejmě nechceme tvrdit, že management je zbytečný nebo máte tolerovat jeho slabé výkony, jen se snažím ukázat na sílu a životaschopnost skupiny, která má před sebou hodnotný cíl.

Majitel, který pochopil svojí úlohu, neustále snívá sen skupiny a zajímá se hlavně o skupinu, o její jednotlivce – komunikuje s nimi, tráví čas, bere si inspiraci, ale neřídí. Majitel je buď uvnitř skupiny nebo někdy úplně mimo, kde vytváří novou myšlenku, a o management se zajímá hlavně z hlediska efektivnosti a plánování cesty k cílům. Věci do praktického života však „protlačí“ management, kterému je zase na straně cílů ulehčeno od problému, který management nikdy nevyřešil – od vytváření primárních snů a neustálého vkládání života do nich.

 Král není manažer

Majitel či tvůrce díla by se dal přirovnat ke králi. Král kraluje, ale nevládne. A jestliže je král moudrý, vládu používá hlavně na to, aby sloužila a byla prospěšná jeho lidu, s kterým on tráví hodně času. Co to dělá s obyvateli krajiny, kteří stále vidí svého krále před sebou? Přesně to, co dělá s firmou fakt, že majitel s ní zůstal ve velmi živé a prospěšné komunikaci, přestože ji už neřídí.

Velkou a častou chybou majitele je žádat od managementu, aby vytvářel primární směrování celé skupiny, tohle není práce managementu ani náhodou. Management, který neustále vyžaduje od lidí výkony a disciplínu, bude velmi těžko zosobněním snu, pro který žijeme a který nesmí utrpět žádné šrámy. Také je nebezpečné zatáhnout krále vesmíru do operativy, protože král se stává nervózním, sen ztratí svůj lesk a do práce se chodí skutečně jen pro šeky.

Mimochodem, víte, proč má mnoho zakladatelů firem problém propustit člověka a dávají mu už nevím kolikátou šanci v pořadí, přičemž celé okolí z dobroty majitele šílí? Protože oni jsou víc tvůrci cílů, snu, života, představitelé smyslu než výkonnými manažery, kteří denně vyžadují od lidí kvalitní a hodnotnou produkci.

Vesmír, ve kterém žijeme, je dvoupólový. V pohádkách máme dobro a zlo, čerta a anděla, v baterii máme plus a minus, ve skupinách máme tvůrce cílů a management…
Rastislav Zachar
majitel společnosti