Má vedoucí právo rozzuřit se?

Když firmou proběhne naštvaný šéf…

Známe to asi všichni. Něco se semele. Průšvih v práci. Někdo neudělá, co má a lže o tom. Nebo nám někdo podtrhne nohy v okamžiku, kdy si myslíme, že mu můžeme důvěřovat. Stává se to. Někdy zcela záměrně, někdy s dobrým úmyslem. Ale cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. A kdo by se v takovou chvíli spravedlivě nenaštval a nespustil rodeo?

A to je právě to. Rodeo, jakkoliv si může člověk připadat v právu, totiž nic, ale vůbec nic nevyřeší, spíš celou situaci zhorší. Tím spíš pokud je tím rozzuřeným člověkem šéf.

Ve chvíli, kdy pustíme svoje emoce ze řetězu, se možná (a to vážně jenom možná) uleví nám. Ale co ostatní? Představte si tým lidí, kteří přijdou v docela dobré náladě do práce. A najednou proletí kancelářemi naprosto vytočený šéf, štěká po každém, vzteká se kvůli věcem, které jindy řeší v klidu a chová se celkově jako rozzuřený býk. Jen málokdo si v takové situaci zachová nadšení a klidně pokračuje v práci. Daleko častěji se lidé začnou divit, možná i bát, co se děje a co se bude dít, případně sklouznou k jízlivým poznámkám, že šéf má zase den.

Co všechno dokáže špatně směrovaný vztek?

Jeden vzteklý šéf, který pustí svou naštvanost na lidi, dokáže zastavit nebo zbrzdit celou firmu. Minimálně na jeden den. Ztráta se dá docela snadno vyčíslit i v penězích.

Nikdy, nikdy, nikdy si nevylévejte jakkoliv oprávněný vztek na lidech. Je to přetvařování? Možná. Ale pokud vás něco vytočí, mělo by být v centru zájmu to něco – ne kolegové, ne rodina, ne prodavačka za pokladnou. Někdy je to těžké. Prostě nemám náladu, tak ať si s tím ostatní poradí, ne? Právě že ne. Moje nálada je moje zodpovědnost a ten, kdo by si s tím měl v první řadě poradit, jsem já.

Je to těžké. Někdy pekelně těžké. Ale zkrotit své emoce je rozhodně schopnost, kterou stojí za to mít.

To neznamená, že se máte usmívat na zloděje, který vám právě odnáší z domu vaši novou televizi a s úsměvem mu popřát hezký den. Samozřejmě, že pokud někdo provádí nepravosti, lže a neplní své povinnosti, pak není namístě se s ním mile a hezky bavit, abyste mu náhodou nezkazili den. Ale neměl by to odnést nikdo další.

Zlaté pravidlo šéfa

Na pozici vedoucího je právě tohle pravidlo, nešířit negativní emoce do firmy a mezi lidi, jedno z těch „zlatých“. Naštvaní nebo vystrašení lidé dělají více chyb a určitě nebudou v nejlepší kondici ani co se týče výsledku jejich práce. S jakou jistotou a přehledem řídíte auto, když vás někdo vytočí? Není to náhodou chvilku taková ostřejší jízda, která je ne vždy úplně bezpečná?

Pravidlo držet své emoce na uzdě neplatí jen pro šéfy a manažery. Nepěkný efekt dokáže klidně způsobit i naštvaná recepční, která pustí svou špatnou náladu i do příchozích klientů. Existují zákazníci, kteří když v obchodě narazí na protivnou prodavačku, rovnou odejdou.

Nikdy nenechte své lidi ve špatném stavu

Takže co dělat, když mám náladu pod psa?

Vůbec první krok je si to uvědomit a nedat ruce pryč stylem „mám blbou náladu, no a co“. Bez toho, aby člověk převzal zodpovědnost za své vlastní chování včetně emocí, se nic moc nezmění. Zkuste se zastavit a pokud již musíte řešit nepříjemnou situaci, neřešte ji veřejně a soustřeďte se pouze na ni. Pokud se vám přece jen podaří seřvat větší skupinu lidí, nenechávejte je ve stavu, kdy jsou ušlápnutí, vystrašení a naštvaní. Omluvte se, vysvětlete, co se děje, prostě udělejte všechno proto, aby se aspoň většina z nich vrátila do pohody, nebo alespoň do lepšího stavu.