Skutečný příběh nejmenované firmy:
Tato firma vyrábí výrobky, u kterých je klíčovou konkurenční vlastností vyšší kvalita, protože mají sloužit celá desetiletí. Veřejnost a klienti mají dlouhodobě zafixovanou představu, že toto je dražší, ale skutečně kvalitní. Šéf této firmy vysvětluje už několik let svým partnerům – obchodním zástupcům, že toto byla, je a bude úspěšná strategie.
Jak už to mezi obchodníky bývá, jeho partneři na firemních setkáních už roky omílají písničku, že je třeba snížit ceny, aby byli stejně levní nebo ještě levnější, než konkurence. Vrchní šéf samozřejmě o tom ví své a nikdy podobnou hloupost nedovolil, ani se nechystá přijít o svou největší výhodu. Zákazníci i v průzkumech říkají jasně: „Vy jste dražší a jste kvalitnější.“
Vrchní šéf však někdy ztrácí trpělivost, jelikož neustále poslouchá, že by měli být raději nejlevnější. Až nedávno se stalo cosi, co bychom mohli označit jako vtip přímo ze života. V rámci reklamní akce, totiž připravili klientům do letáku a inzerátů možnost vyhrát televizor, fotoaparát, bicykl a podobné věci. Jako výhra byly použity běžné výrobky, žádná extra třída, ale solidní průměr.
Na setkání, kde se kampaň prezentovala, se ozvali obchodníci takto: „A proč jste tam dali jako výhru takové šmejdy? Vždyť to nikoho nezaujme! Lidé dnes už nekupují laciné fotoaparáty, ale potrpí si na kvalitu!“
Hlavní šéf se začal strašně smát a říká: „Posloucháte se vy vůbec? Ještě před dvaceti minutami jste mi tvrdili, že naše výrobky jsou příliš drahé, že lidé kašlou na kvalitu a koupí si od nás jen tehdy, když budeme levnější. Teď mi zase tvrdíte, že mezi výrobky v kampani máme dát jen nejdražší věci. Copak jste ztratili rozum?“
Obchodníci v rozpacích zmlkli, zastyděli se a asi konečně pochopili.
Šéf se spokojeně usmíval, jelikož jeho lidé se chytili do vlastní pasti.