1. Úvod
  2. /
  3. Management blog
  4. /
  5. Kvalita středního managementu

Na přednášce pro management na téma výběr vhodných kandidátů na vedoucí pozice si vzal slovo jeden člověk a svým příspěvkem nás všechny zaujal. Nezachytil jsem jeho odpověď doslova, ale odpověděl něco ve smyslu:

„Při výběru lidí na vedoucí pozice do výroby jsme v naší firmě opatrní. Na vedoucích pozicích budeme pracovat jen s takovými lidmi, kteří dokáží používat dary svého rozumu tak, že lidé při nich budou nejen organizovaní a efektivně produktivní, ale současně si budou navzájem pomáhat a lidsky vzkvétat. Vedoucí musí být někdo, kdo dosahuje výsledků současně se sjednocováním svého týmu. Intriky, politikaření, dominování či sebedůležitost vedoucího po možné krátkodobé prosperitě dřív či později poškodí vztahy a produktivitu v celé skupině. Takové projevy vedoucích jsou jasnými indikátory jejich vnitřní nejistoty. V případě, že to nedokáží rychle zvládnout, nemohou být vedoucími. V tomto okamžiku jim dáme jinou práci, kde mohou být užiteční.“

 

Uvažování daného člověka nás oslovilo a bylo zajímavé pozorovat, jak na to reagují ostatní účastníci. Ten člověk mluvil pokorně, klidně. Ale přecházela k nám od něj hodně velká vnitřní jistota založená na prožité zkušenosti.

 

Samozřejmě obratem dostal otázky typu, kde berou takové lidi. Jeho odpověď byla nasledovná: „Není to vždy jednoduché a je za tím vždy velký kus práce, než někoho takového najdeme či vychováme. Ale my víme, že tyto lidi získat musíme, i kdybychom je měli hledat jako jehlu v kupce sena. Jakmile připustíme, že nedokážeme získat takové lidi, které opravdu na čele našich skupin potřebujeme, zařadíme se s naší firmou mezi šedivý průměr, co se týče kvality práce, vztahů a prosperity. Proto jsme ochotní hledat a měnit vedoucí opakovaně a tak dlouho, dokud jejich práce nebude přinášet skutečný prospěch. Trénujeme je, učíme, vysvětlujeme, posouváme dopředu. Stojí nám to za to, protože jejich úloha je opravdu velká.“

A potom pokračoval:

„Pokud budeme vůči vedoucím vyžadovat vysoký standard, opravdu ho budeme vyžadovat a neustoupíme, dříve či později ho dostaneme. S daným člověkem nebo s někým jiným, ale dostaneme. A pokud se spokojíme s nižším standardem, s vysvětleními typu „Ostatní jsou na tom ještě hůř“, dostaneme ho také. Dostaneme přesně to, co skutečně vyžadujeme.“

Tento člověk ve svém prostoru nepřipouští, že by měl akceptovat v managementu pod sebou slabou průměrnost. A když ji ve svém okolí má, neúnavně ji oslovuje a tlačí směrem ke zlepšení. Znova a znova a znova. Nezná nic jiného, než neustálé zlepšování vedoucích. Protože ví, že on sám stovky lidí neuřídí. To musí na denní bázi zvládnout právě vedoucí, které tam dosadili.

Tento lídr dlouhodobě a strategicky sází na opravdu silně kompetentní střední management a musím říct, že se mu daří. Samozřejmě on sám také intenzivně pracuje, ale jeho týmy jsou v mnohem lepším stavu, než je běžně k vidění. Garantují mu to stabilní a vytrénovaní vedoucí, kteří dané týmy řídí.

Heslo „Klíčem k naší prosperitě je kvalita a vytrénovanost středního managementu“ vážně stojí za úvahu. Jinak se vrchní šéf může zbláznit z hašení věcí o tři poschodí níže, které už dávno měli zvládat vytrénovaní vedoucí skupin. Pokud chceme s organizací vytvářet velké věci, potřebujeme pod sebou vytvářet schopné a velké lidi.