Už se to pomalu začíná objevovat. Je o ní slyšet stále více. V rozhovorech i odborných prognózách ji někteří slibují s velkou jistotou. Někteří nad tím jen mávnou rukou, ale takových je pomálu. V tisku a odborných článcích se objevuje stále častěji, ano mluvím o krizi.
„Myslím si, že něco přijde. Nenazýval bych to krizí, spíše recesí.“ Takové prohlášení patří k těm nejmírnějším. Většinou jsou předpovědi naší budoucnosti o něco černější. Vlastně se velká většina lidí shodne na tom, že bude hůř.
Když zkusíte protestovat, zřejmě vás potká pár odborných přednášek nebo alespoň argumentace na téma „to se teda pleteš, krize bude“. Ale máme to akceptovat? Máme si připravit seznam lidí, které propustíme? Škrtnout výdaje a začít šetřit?
Podle mě je teď doba na jiné kroky. Klidně to můžeme brát jako kroky před krizí.
- Připravit se na to, že nezpomalíme. A pokud už má být nějaký propad, tak ho minimalizovat.
- Připravit si půdu na to, že když už pokles být musí, ať je to spíše malé zhoupnutí, než sešup na horské dráze.
Jedna z cest, jak se připravit na možné horší období je zvýšit efektivitu. Teď se daří, nač tedy investovat do lidí nebo do nastavení firemních procesů? Právě proto, že se daří, že věci jedou a fungují tak, jak mají. To je ten nejlepší čas. Kdy jindy vychytat a zmapovat to, co nejlépe funguje, než když se naplno produkuje? Kdy jindy zkvalitnit a zefektivnit pracovní procesy nebo tým? Kdy jindy vyladit firmu s hodinářskou přesností?
Jestli přijde krize, budou na pořadu dne pravděpodobně úplně jiné starosti, a to, jak udržet firmu a obraty. Jak se říká: štěstí přeje připraveným. Nevím, do jaké míry nám pomůže štěstí, ale vím, že zaměřit se na efektivitu a výkonnost, najít cesty, jak zvýšit ve firmě a u svých lidí právě tyto položky není na škodu nikdy. Před avizovanou krizí je to přesně ten záchranný kruh, který v těžších časech může znamenat rozdíl mezi normálním fungováním a zoufalým bojem o přežití.