Kompetence jako životní přístup a cesta k profesionalitě

Snad každý, kdo někdy v úžasu sledoval šikovného řemeslníka při práci, zatoužil po tom, na chvíli si to s ním vyměnit a zažít ten pocit jistoty a naprosté kontroly bez úsilí. S oblibou se také ztotožňujeme se skvělými sportovci, s vynikajícími zpěváky nebo herci. Necháme se inspirovat úspěšnými profesionály a rádi je následujeme, pokud jsou ochotní svou moudrost sdílet. Jsou to často lídři ve svých oborech a svět je díky nim lepší místo, protože jej rozvíjejí a zlepšují. Chytří lidé si jich váží a neschopní jim závidí. Ti, kteří skutečně něco umí, jsou zdravě sebejistí a stabilizují celé své okolí, pro které jsou majákem v bouři a pevným bodem uprostřed peřejí chaosu.

Co je garancí úspěchu, přízně zákazníků a finanční stability? Kompetence a její výsledky demonstrované ve fyzikálním vesmíru. Řemeslo se kdysi dědilo a předávalo z otce na syna. Syn stál otci po boku roky, pozoroval jeho zručnost a učil se zacházet s nástroji, zbraněmi nebo lidmi. Jeho vzdělání trvalo celé roky a dostávalo se mu pouze pravdivých, prakticky použitelných informací a zkušeností. Měl možnost pozorovat, zkoušel pracovat s dozorem otce a postupně se všemu naučil. Potom, když už jeho otec pracovat nemohl, byl mu stále nápomocný alespoň radou. A tak to šlo dál a dál. Podobně se dcera učila od matky starat se o domácnost, vařit, prát, uklízet a pečovat o děti. Učila se starat o zahrádku, zvířata a hospodařit. Děti byly kdysi vychovávány tak, aby brzy nabyly všech potřebných kompetencí, aby porozuměly životu a jeho zákonům. Samozřejmě měly své problémy, doba byla nejistá jiným způsobem, ale byly si jisté samy sebou, svou rolí a postavením v životě.

Realita současnosti

Dnešní doba se zrychluje, děti netuší, čím se jejich rodiče živí, a samy jsou vychovávány pro život školami, ve kterých je vzdělávají učitelé, kteří častokrát sami odborníky nejsou. Učí se podle osnov skládajících se – s výjimkou exaktních věd – z polopravd nebo prakticky nepoužitelných informací. Děti tak nemají kde vzít vzor nebo funkční příklad kompetence, navíc často doma nejsou vedené k produkci a přispívání, protože všechno se dá koupit a rodiče je nemusí nic složitě učit. Sami jsou unavení z práce a rádi si odpočinou. Přijdou jim vhod počítače plné her, které jejich ratolesti zabaví. Nedávno jsem mluvil s člověkem, který byl hrdý na to, že si jeho dvouletý syn pustí v neděli ráno na tabletu pohádku a své rodiče nechá spát. Děti rostou bez rodičů, bez dobrého příkladu a bez postupně získávané kompetence a sebedůvěry. Doufáme ve školu, doufáme v kroužky a ve společnost. Dáváme ruce od dětí pryč a spoléháme na lékaře, na výchovné poradce, kouče a trenéry životního stylu. Ještě nedávno byla životním stylem poctivá práce, důvěra mezi lidmi a pevné spojenectví partnerů životních i obchodních. Lidé si vážili mistra skláře, kováře nebo honáka, dokud svou práci dělali dobře a poctivě. Jejich synové se nestyděli za poděděné řemeslo a pokračovali ve šlépějích svých předků.

Cesta ven

Dnes mladí lidé zmanipulovaní marketingem moderní společnosti touží výhradně po kariéře manažerů, obchodníků a finančních makléřů, protože ti nemusejí pracovat a mají tak vysoké příjmy, že si mohou kupovat předražená auta se zbytečnou výbavou a domy, ve kterých se ztrácejí, aby v nich mohli okouzlovat partnerky a nové kolegy střídající se s takovou frekvencí, s jakou tito jedinci mění zaměstnání. Jenže pak dopadají tvrdě na nos, protože bez kompetence je zaměstnavatelé brzy propustí, takže jejich příjem sotva stačí na nový iPhone a škodovku na leasing. Žijí u rodičů, kteří mají za to, že doba je tvrdá, a děti podporují ještě ve čtyřicítce, protože „všechno dnes stojí pořád víc“. Rodičům nedošlo, že samostatnost a sebedůvěra jejich potomků stojí a padá s jejich skutečnými schopnostmi být prospěšnými a sloužit svým zaměstnavatelům. Tím by dosáhli zasloužených příjmů, které by neutratili za neužitečné, komerčně propagované hlouposti, ale investovali by je do sebe, svého vlastního rodinného zázemí a do výchovy svých dětí. Nepotřebovali by stovky léků a doplňků stravy na léčbu nebo potlačení svých depresí a neuróz, nepotřebovali by zástupy psychiatrů, nebrali by drogy a neutíkali od partnerů a zaměstnavatelů, u kterých logicky neuspěli.

Jak se to dotýká firem?

Částečně to vysvětluje dnešní stav trhu práce. Lidé nechtějí pracovat, slyšíme často lamentovat manažery. To je ale pravda jen zčásti. Člověk, který nic neumí, nemá v praxi výsledky a selhává. Stydí se a utíká jinam, ale méně kvalifikovanou práci, ve které by výsledků dosáhl, nepřijme. Přiznal by selhání před sebou i svým okolím. Pravdou je i to, že každý člověk žije svůj život sám za sebe, a neměl by se vymlouvat na to, že ho zklamali rodiče a škola tím, že ho nic nenaučili. Stále má možnost se změnit. Měl by na sobě pracovat celý život, pokud se chce jednou ohlédnout a být na sebe právem hrdý. Dobrá firma nenechává své pracovníky selhávat nebo podávat  špatný výkon. Taková společnost přijme lidi ochotné se učit a vytrénuje si je sama. Prací vedoucích je pak kromě jejich řízení tyto pracovníky dodatečně kvalifikovat a využít každé příležitosti k jejich růstu profesnímu i lidskému. Neochotných lidí, kteří sami nemají zájem podávat kvalitní výkon, by se měla dobrá firma co nejdříve zbavit. Je to jediná cesta, jak mít vynikající tým lidí. Lidem, kteří jsou kompetentní v oblasti své práce, říkáme profesionálové. Víme, že jim můžeme důvěřovat. Častokrát natolik, že jim svěříme své zdraví, peníze, své firmy a osud náš i našich blízkých. Tito lidé nám přinášejí klid a jistotu v tom, že naše problémy vyřeší.

Podporujte lidi – vyžadujte, aby rostli

V našich firmách podporujme vzdělávání lidí a jejich růst. Udělejme z našich zaměstnanců profesionály, zaškolujme je precizně na jejich posty a v tom dobrém je přimějme odvádět tu nejlepší práci. Jak poroste jejich kompetence, zvýší se i jejich stabilita, a to i v soukromém životě. Firma, kde pracují kompetentní profesionálové, si může diktovat ceny, a přesto se zákazníků nezbaví. Ví-li se o společnosti, že pracovat v ní znamená stát se uznávaným odborníkem, ani při dnešní nouzi o zaměstnance jistě nebude mít taková firma velké problémy najít si kvalitní pracovníky. Pokud se toto zaměstnancům nepodařilo během výchovy ani ve škole, čeká ta povinnost naučit je „řemeslo“ na vás. V tom dobrém je zachráníte, pokud tuto výzvu přijmete. Rádi vám v tom pomůžeme a na našich seminářích a kurzech vás naučíme, jak na to. Jsme tady přece pro vás.

Pavel Ranc

Tento článek pochází z časopisu EFEKTIVNÍ PODNIKÁNÍ. Celé číslo si můžete prohlédnout on-line.