Jsou zaměstnání, kde psychika hraje velice důležitou roli.
Je to jako s parním strojem, který nefunguje, když není voda na 100 stupňů.
Manažer, prodejce, prostě veškeré posty, které pracují s lidmi, musí jet na 100%. V jiném případě to nefunguje a v kotli je jen vlažná voda a ta moc práce neudělá.
Společným jmenovatelem manažerů a lidí, kteří pracují v obchodě nebo kteří něco tvoří je psychika. Jakmile není v dobrém stavu, můžete mít za sebou veškeré manažerské školení světa, ale věci prostě nejdou tak, jak by měly jít.
Hezkým příkladem je sport. Například v tenise to funguje velmi podobně. Můžete mít natrénováno, což je dobré i pro samotnou psychiku, ale pokud vás něco vnitřně ruší, je po vyhraném turnaji.
Zedník může pracovat naštvaný. Ano bude pomalejší, ale stěnu postaví. Prodejce nemůže pracovat naštvaný nebo bez energie, protože na “vyšťaveného” prodejce není nikdo zvědavý. A naštvaný manažer může díky „podrážděným“ rozhodnutím rozkolísat celou firmu. Možná máte vlastní zkušenost, že pokud se cítíte „pod psa“, vaše okolí se naladí na stejnou vlnu a začne se kazit i to, co se vlastně pokazit nemůže. Čím častěji a intenzivněji pracujete s lidmi, tím větší dopad může mít vaše psychická vyčerpanost.
A co je největší rušič dobré psychiky a duševní pohody?
Narušené vztahy, z nichž ty v rodině jsou těmi nejdůležitějšími.
Ruku na srdce, kde jsem myšlenkami celý den, pokud jsem se na odchodu do práce pohádal s manželkou? V jaké psychické kondici jsem a jak se soustředím na klienta, když jsme si s bratrem o víkendu řekli pár ošklivých slov?
Pro většinu lidí je rodina důležitým stavebním kamenem jejich života. A i když existuje spousta kvalitních knih a školení o tom, jak pracovat s lidmi, jak budovat vztahy v práci i s klientem, jak budovat vztah sám k sobě, nic z toho nebude skutečně fungovat, pokud má člověk problém doma.
A znovu ruku na srdce. Kolik energie věnujeme budování vztahů v rodině? Nemáme častokrát větší trpělivost se zákazníkem, který už potřetí potřebuje vysvětlit, jak to funguje? A doma? Někdy stačí první našlápnutí a je oheň na střeše. Všechnu trpělivost jako bychom vyčerpali právě v práci.
Rodinu bereme jako samozřejmost. Nesnažíme se v ní budovat vztahy, protože jí prostě nedáváme pozornost, čas nebo zájem. Za 15 let chození po firmách jsem slyšel hodně příběhů a viděl, jak snadno můžeme o některé důležité “samozřejmosti” přijít.
Pokud jste dočetli až sem a zrovna si říkáte, že na tom možná něco bude, zkuste udělat jednu věc. Vezměte do ruky telefon nebo si udělejte poznámku „ve čtyři zavolej mamince a zeptej se ji na …“. Nebo rovnou zavolejte bratrovi, jak to vypadá s jeho bolavými zády. Zkuste udělat konkrétní krok, dát najevo zájem o vztahy ve vaší rodině.
A k čemu takový telefonát může vést? Zájem každého pohladí po duši. Ano, když jsem se předtím nezajímal, nyní možná dostanu vynadáno. Ale vydržte, investujte svou trpělivost stejně, jako když řešíte důležitého klienta v práci. Protože co přinesou lepší vztahy v rodině? Lepší psychiku. A co přinese lepší psychika? Lepší výsledky v práci.