Co pro vás znamená úspěch?

Když máte před sebou člověka, který už dokázal vše, řekli byste, že víc už nepotřebuje, že je spokojený. Ale spousta úspěšných lidí tuhle hranici rádo posouvá.

Seděl jsem s jedním z našich dlouhodobých klientů – je velmi úspěšný, zaměstnává stovky lidí a ve svém oboru patří ke špičce. Zavedli jsme pro ně už spoustu věcí jako třeba organizaci, popisy práce, systém náboru lidí, odměňování na základě výkonnosti, finance pod kontrolou. Firmě se prostě daří, má pěkné zisky a vytrénovaný a stabilní management. Klientovi se vede i osobně – má fungující rodinu a aktivně sportuje.

Na jedné z našich schůzek jsem se ho zeptal: „Je vůbec ještě něco, čemu byste chtěl věnovat pozornost? Co vás trápí? Co byste chtěl dokázat? Máte jméno, úspěšnou firmu, hodně peněz, koupíte si, co potřebujete, k tomu všemu máte ještě pěknou rodinu, zdraví a staráte se o sebe.“

Podíval se na mě a odpověděl: „To, co mi povídáte, jsou všechno věci, které směřují ke mně. Samozřejmě, vždy to může být ještě lepší, může toho být víc a určitě pracujeme na tom, aby se nám dařilo ještě lépe. Ale pro mě to není jen o tom, co mám já, co já dostávám. Pokud bych tak uvažoval, tak ano, asi mám všeho dostatek a jediné, co mi zůstává, je starat se o to a užívat si. Já se ale ptám jinak. Co bych mohl udělat pro to, abych zlepšil život lidí v naší firmě? Zlepšil životy lidí okolo mě celkově? Pomohl jim být stabilními, schopnějšími, šťastnějšími? A tady už mám nad čím přemýšlet. Je to o hodně dál, než jim dát slušnou výplatu za dobře odvedenou práci.“

Musím říct, že nebyl první, který takto reagoval, a který byl zároveň úspěšný vlastní pílí. Naopak. Potvrzuje se mi, že mnozí lidé se vzkvétajícím byznysem věnují svou pozornost ne tomu, co od života dostávají pouze oni. Zajímá je hlavně to, jak se vede lidem okolo nich. Dívají se na to, v čem by jim dokázali pomoci.

Můžete namítnout, že se jim to lehce říká, když už jsou za vodou. Ale pravdou je, že třeba tohoto člověka a jemu podobné znám už z doby, kdy jejich firmy byly ještě v začátcích. Ale už tehdy měli zájem o to, aby jejich okolí bylo spokojené, vedlo hodnotný život a v rámci svých možností na tom aktivně pracovali.

Hodně to totiž souvisí i s jejich postojem k budování firmy a k obchodu jako takovému. Nepatří k těm, kteří podnikání berou jen jako příležitost k zisku peněz, ať už na svých zaměstnancích, zákaznících nebo na státě. A k těm, kteří se po profitu stáhnou do ústraní a žijí z toho, co ukořistili. Místo toho jsou celoživotními maratonci, kteří se starají o to, aby lidé v jejich okolí, dodavatelé, zákazníci i spolupracovníci prosperovali. Tráví s nimi hodně svého času, podporují je, vysvětlují jim, že v životě je vždy něco za něco. Objednávají pro ně školení, která je stabilizují a posouvají dopředu.

Jako lídři skupin vědí jedno. Pokud budou lidé okolo nich vzdělaní, pracovití a následně úspěšní a spokojení, budou úspěšní a spokojení i oni sami. Finančně i mentálně.