Hrají si jenom děti. Dospělí jsou zodpovědní, vážní a nemají čas ztrácet čas takovými blbostmi, jako jsou hry.
Nebo ne?
Představa, že je na čase přestat si hrát a začít věci a život brát vážně, je jeden z častých omylů dospělých. Život je hra. A i když začnete do svého života a práce dávat vážnost a brát vše s pohledem „smích přejde“…hry si vás stejně najdou.
Jenže to už většinou bývá trochu jiný typ her, které jsou spíš cestou do pekla, než cestou jak si udržet v životě trochu toho elánu a radosti. Taková pomsta je přece taky hra. Udržet všechny okolo sebe méně schopné, abych měl svou práci jistou…i to je hra. Vytvořit nebo přitáhnout si k sobě hromadu problémů. To je také hra.
Hrát hry neznamená chovat se jako pětileté dítě. Tedy většinou. Hrát hry znamená, že se člověk pro něco rozhodne, nadchne a jde si za tím. Zvládne překážky, překoná pár nebezpečných situací a nakonec vyhraje, splní si svůj cíl. To je hra. Je to dobrodružství.
A jak souvisí taková věc s prací? Se šéfováním? S takovou seriózní věcí jako je business?
Právě, že hodně. Vaše práce by prostě pro vás měla být hra. Ať už je to vedení obrovské fabriky nebo přepojování telefonních hovorů na recepci. A čím víc lidí kolem sebe můžete ovlivnit, nebo čím víc zaměstnanců máte na starosti, za čím víc lidí nesete zodpovědnost, tím schopnější byste měli být v hrách. V těch pozitivních hrách, které vytváříte, dáváte jim pravidla, vědomě je hrajete a máte z ničeho nic radost. Šéf by měl být profesionál ve vytvářeních her nejen pro sebe, ale i pro firmu a pro své lidi.
Je to hra. Když se dokážete podívat na věci a situace ve svém životě jako na hru, můžete vidět spoustu cest, řešení a možností. Někdy stačí jen trochu změnit postoj, aby se z problému stala hra, ze hry zábava a ze zábavy vítězství.