Základy plánování IV.
Cíle jsou v životě člověka i organizace velmi důležité. Jsou to takové vytoužené mety, milníky života, věci, pro které se vyplatí potit krev a překonávat protivenství. Když máte cíl, tak vaše konání má směr. A činnosti dokážete sladit tak, abyste se k cíli blížili. Je to jako hra, ve které můžete vyhrát něco cenného a v takovém případě můžete zažívat radost nejen tehdy, když na konci zvítězíte, ale budete ji zažívat i na cestě k tomuto cíli.
Měli bychom si říci i něco o opačném stavu – když nemáte žádný cíl. Pokud jste měli (a třeba dosáhli) nějaké cíle a nestanovili jste si nové, tak váš život bude místy připomínat cestujícího, který má čekat dlouhé hodiny na vlakové spojení v malém městě, kde si všechny zajímavosti prohlédne za 40 minut, přičemž nenajde otevřený stánek s novinami, ani knihkupectví a bude se tam bezcílně motat (jako tělo bez duše).
Život bez cílů může nabrat velmi temné a trpké kontury, kdy jen přežíváte v jakési šedivé ruině ze dne na den a to prosté přežívání je tak trochu náhrada reálného cíle. Samozřejmě, takto se dá žít, ale nemusí to být příliš povznášející.
Někdy máte to štěstí, že máte vedle sebe někoho, kdo vymýšlí dobré a lákavé cíle a vy uděláte nejlépe, když je přijmete za své. Nejde jen o to, kam jdete, ale i s kým jdete. Když jste s někým v nějaké společné skupině nebo je to firma, klub či rodina, musíte akceptovat a podporovat cíle, které stanovuje ten, kdo to má na starosti.
Pokud máte k tomu ještě i svoje vlastní cíle, neměly by být v rozporu s těmi společnými, jinak se velmi rychle stanete černou ovcí, kterou brzy vyženou ze stáda. Zpravidla nemůžete mít společné cíle se svojí manželkou, pokud k tomu máte ještě jiné cíle, které zahrnují tajný sex s milenkou. Bez ohledu na to, že někteří pseudoodborníci to označují za normální a údajně stačí jen „zatloukat, zatloukat, zatloukat“. Ve skutečnosti si koledujete o to, že váš rodinný život nabere velmi mrzuté ba až katastrofické obrysy. Cíle jsou důležité, umožňují stmelení lidí, ale ne tehdy, pokud ti jedinci sledují ještě i svoje osobní, navzájem neslučitelné cíle.
Cíl můžete tak trochu chápat jako kotvu, kterou jste vystřelili i s lanem na hradby, tam se zachytila a vy můžete po tom laně vylézt. Může to být namáhavé, nebezpečné, ale má to jasný směr a víte, kde to končí. Cíl je pevný bod, zachycený v budoucnosti, je jako kotva s lanem, kterého se můžete přidržet, je jako orientační bod, maják při vjezdu do přístavu.
Ale pozor! Pokud jste dosáhli cíle a nestanovili jste nový, tak jste tu kotvu nechali zachycenou a ona vás bude brzdit. Budete chodit v kruhu a neuvědomíte si, že je třeba tu kotvu uvolnit a vystřelit novým směrem.
Pokud nemáme cíl, tak jdeme NIKAM. Proto jsou cíle důležité.
Příště si řekneme o tom, jak se dá cíl stanovit a zformulovat.
Denisa Pelikánová
Dana Kudová
Elad Hadar
Grant Cardone
Hana Slačálková
Ivona Raurová
Ing. Ivo Jurman
Jana Guráňová
Martin Kepka
Vendula Korbelová
Bohumil Kuba
Melánie Bulová
Martin Staněk
Pier Paderni
Pavlína Cohen
Pavel Ranc
Ing. Rastislav Zachar
Patrick Valtin
Vlasta Opelková
Milena Vrbická