Delegování a delegování je rozdíl…

Nejpodstatnější součástí delegování, na kterou se často zapomíná, je mentální převzetí daného prostoru nástupcem. Je to jeho nastavení, že vše, co do daného prostoru patří, bude jím opravdu dobře vykonáváno a zvládáno tak, že do toho není třeba už dále zvenčí zasahovat. Je to mnohem víc než odevzdaný „job description“ či zaškolení. Je to vnitřní přijetí plné osobní odpovědnosti, že toto je můj prostor, ve kterém garantuji samostatné hodnotné výsledky.

Hledisko je základ

Dané hledisko doporučuji vysvětlit každému člověku, který přebírá ve skupině nějaký post. Nebavíme se o tom, že bude mít uvedené jméno na organizační struktuře a v rukou popis práce s manuály. Bavíme se o tom, že od první vteřiny je to on, kdo bude mít za úkol naučit se zvládat v daném prostoru komplet vše, co do daného prostoru náleží.

Pokud chceme budovat stabilní skupinu, jiné cesty není. Protože žádná skupina nemůže jen pohodlně sedět a očekávat, že její majitel či vysoký management budou ti jediní, kteří ponesou celou zátěž. Skupina se skládá v první řadě z jejích jednotlivých členů, nikoli z vysoce postavených šéfů. A přežití každé skupiny záleží na tom, do jaké míry jsou její členové schopni svůj prostor vyplnit.

Pořádek a stabilita

Při delegování nehrajeme na moudrost či chytrost člověka (samozřejmě nic proti tomu). Při delegování hrajeme na ochotu jednat a na schopnost prakticky se naučit zvládat stavy v okolí či okolí samotné.

Vidíme-li technika, který má kolem sebe nepořádek a pokažené nářadí, vidíme-li obchodníka, který se neumí ani pořádně představit, vidíme-li manažera, který bezradně sedí a čeká, jak to celé dopadne, vidíme lidi, kteří svůj post nepřijali za svůj nebo nejsou na něj vytrénovaní. Stabilita takových lidí je podobná stabilitě poletujícího listu ve větru. Nebudou výkonní, nebudou prospěšní, nebudou šťastní tak, jak by měli být.

Kouzlo osobnosti

Jakou roli má v tomto celém charisma? Obávám se, že téměř žádnou. Pokud někdo řídí hlavně charismatem, musí to být opravdu hodně velká osobnost, aby vykryla silné nedostatky v organizaci. A po čase bude daný člověk stejně unavený, protože bezvládnost a narůstající zmatek ve skupině oheň v jeho srdci postupně udolají. Příkladů takto upadajících skupin kolem nás máme hromadu.

Přitom stačí tak málo – začít vnášet do skupiny pořádek, důsledně vyžadovat od lidí, aby své posty opravdu zastávali a trénovat je v tom tak dlouho, dokud nebudou stabilní, případně je nahradit těmi více ochotnými.