Co je jedinou jistotou v nejisté budoucnosti?

Dnes se manažeři obávají vývoje ekonomiky, pramenící z anti-covid omezení a jejich následků. Rozšířilo se nám spektrum zdrojů strachu z těch dřívějších, jako ropná krize, omezení vývozu/dovozu, růst ceny koruny, pokles ceny koruny, politická omezení, válečné konflikty, uprchlíci, přistěhovalci, státní dluhy a růst daní, kybernetické útoky, omezování počtu škol, světový terorismus a různé druhy atentátů, rozličné chřipky a jiné nemoci, populační exploze, drogy, monitoring populace velkým bratrem, ať už je jím kdokoli, tání ledovců, mizení fauny a flóry, mikroplasty a chemie v pitné vodě, zamoření oceánů, sucha, deště, rostoucí míra chudoby a zločinnosti, korupce, stávky,… ještě, že toho zemětřesení u nás nemáme tolik.

Všechno není jen mediální bublina

Ono totiž bude stále nějaké téma, které zajistí zájem čtenářů a přežití médií. Ale všechno není jen mediální bublina. Existují i objektivní rizika a hrozby. Svět je  krásný i nebezpečný. A člověk v něm nežije sám, závisí na druhých lidech, na jejich moudrosti, ale i hlouposti, na jejich správných, ale i nesprávných rozhodnutích, závisí na jejich odvaze a jejím nedostatku. A špatné věci se zkrátka mohou stát.

Jak člověk ví, že ho nepřejede auto? Jak může vědět, že právě nyní v jeho těle nebují nádor? Jak člověk ví, že jeho top zákazník neukončí spolupráci? Možností neúspěchu je mnoho a pokud se budeme snažit zabránit všem potenciálním katastrofám (a nedejte se mýlit, s rostoucím IQ jich člověk vymyslí ještě víc), přestaneme žít a začneme přežívat.

Mít či nemít krizový plán?

Podceňovat objektivní riziko a nezabránit mu, by byla nerozvážnost. Ale mít krizový plán na každý nejistý aspekt existence a předpokládat „moudře“ raději ty špatné varianty vývoje a spolupracovat na jejich potlačení s ostatními (zatáhnout ostatní do negativní prognostiky a utlumit zbytky jejich optimismu a životní chuti), to zní skutečně bláznivě. A bláznivé to je. Můžeme se ocitnout v pekle už během života, protože obávat se hrůzy problémů je stejně strašné, jako je prožívat. Naše muka si tedy prodloužíme – zaměstnanec se může roky obávat propuštění a to pak stejně přijde. Takže roky prožité ve strachu a nejistotě plus oněch 10 minut, kdy četl svou výpověď. Pak strach skončil, už nebylo čeho se obávat a přišel čas problém vyřešit, totiž najít si jinou práci.

Hlavně se nastáhnout

Co bude dál? Jak si poradit v nejisté době? Pracujte ještě kvalitněji a zodpovědněji než jindy, pokud bude zákazník vybírat v ekonomickém útlumu dodavatele, nechá si ty spolehlivé s garantovanou kvalitou. Pokud jste závislí na několika klíčových zákaznících, je nejvyšší čas diverzifikovat. Je možné najít nové zákazníky, nové možnosti dodávky zboží či služeb s jinými odběrateli? Buďte viděni, neomezujte propagaci, volte ještě chytřeji marketingové kanály a komunikujte ještě víc, protože sejde z očí, sejde z mysli. Navíc podíly na trhu se získávají mnohem snadněji než během konjunktury, takže kdo ví, možná konkurence udělá tu chybu a stáhne se. Ptejte se mnohem více než předtím zákazníků, co jim chybí, jak jim můžete posloužit a ještě více upevnit spolupráci. Kromě toho, že se vám dostane přímé a pravdivé zpětné vazby z trhu, mimochodem také monitorujete situaci a to vám umožní včas reagovat.

Budoucnost je třeba si vytvořit

Pokud nemůžete produkovat na 100%, ušetřete si volnou kapacitou budoucí práci vylepšením organizace vnitřních procesů, audity stavu lidských zdrojů a výrobních prostředků. Vyhlaste mezi kolegy soutěž o 1000 zlepšovacích návrhů, které zrychlí produkci, zvýší její kvalitu a ušetří peníze a čas vaší firmě a vašim zákazníkům. Dělejte prospěšné věci, abyste přesměrovali svou pozornost do takové budoucnosti, kterou si přejete prožít. Vytvářejte svůj život, nečekejte, co vám sám hodí pod nohy.