Být šťastní a úspěšní je to, po čem toužíme asi všichni. Možná proto se z obchodování se štěstím a úspěchem vytvořil doslova celý průmysl. Všimněte si, kolik existuje knih nebo filmů o tom, jak být šťastnými a úspěšnými. Také na internetu dostaneme předdefinované, co je to úspěch a štěstí. „Vydělej hodně peněz, abys už nikdy nemusel pracovat.“ „Zajisti si pasivní příjem a budeš mít čas být šťastný.“ „Štěstí je nabíjení se energií.“ Nebo poslední hit ze včera – „Dělej jen to, co chceš, a užívej si naplno, na ničem jiném nezáleží.“
Slepá ulička
Nedá se říci, že tyto definice jsou vyloženě špatné. Ale mnohé z nich jsou pravdivé tak na 70 % a jak nám budou dokola obíjené o hlavu, mohou nás nenápadně zavést do slepé uličky. Vždyť komu z vás se dnes ráno chtělo vstát z postele? A vstali jste, protože máte povinnosti. Nebo pokud pravidelně sportujete, ne vždy se vám chce jít cvičit, ale jdete. Zajímavé na tom celém je, že ve finále jste to vy, kdo má dobrou práci, úspěšnou firmu nebo pevné tělo. A jste to vy, kdo z toho má radost. Ne ten, který zůstal v posteli, protože právě to bylo v daném momentě příjemnější, nebo ten, kdo se namísto telefonování se zákazníkem byl projít, protože na to měl zrovna chuť.
Cesta je vyznačená
Moje zkušenosti mi říkají, že pokud chce být člověk v dané oblasti života opravdu úspěšný, musí na tom s disciplínou intenzivně pracovat. Nejednou musí obětovat chvilkové potěšení a dělat věci, které ostatní nejsou ochotni udělat. Také musí snášet poznámky právě od těch ostatních, kteří se ho snaží zastavit. Úspěšní lidé, které znám, na svých cílech zkrátka tvrdě pracují. Netráví denně hodiny na sociálních sítích, protože na to nemají čas a ve finále ani chuť. Vstávají brzo ráno a jejich osobní aktivní snaha dosáhnout vytyčených cílů je jim bližší než vysedávání v kavárně či brouzdání po internetu. Bez ohledu na to, že kvůli penězům už pracovat nemusí, dál pracují naplno a cítí se opravdu dobře.
Vyšší zodpovědnost
Moje vlastní zkušenost mi říká i to, že pokud chce být člověk šťastný, musí být pracovitý ve všech oblastech života, jinak se mu to vrátí jako bumerang. Tak jako není úplně v pořádku být úspěšným workoholikem a ignorovat svou rodinu, je stejně nezdravé (a rozšířené) hledisko „zajímá mě jen můj osobní život, práce je nutné zlo“. Takový postoj je projevem velké slepoty a hlouposti. Pokud si chce někdo zkomplikovat osobní život, a znám hodně takových případů, ať začne ignorovat své fungování ve skupině a její aktivní podporu. Problémy v soukromí má pak zaručené.
Uvědomuji si i to, že pokud člověk kromě práce a rodiny převezme zodpovědnost i za další oblasti života okolo sebe a začne pracovat na jejich zlepšení (= ztratí další kus osobního pohodlí), zažívá zase jinou úroveň štěstí a pocit úspěchu. Možná z toho má dokonce i méně peněz, než byl zvyklý, ale nový rozměr vnitřního naplnění to plně vyvažuje.
Klíč ke štěstí
Klíčem k opravdovému štěstí v životě nejsou chvilkové požitky, někdy tak lákavé (druhý den z nich zpravidla bolí hlava, stoupá váha anebo hryže svědomí). Klíčem ke stabilnímu štěstí a úspěchu je skutečně se zajímat o život v jeho jednotlivých oblastech, brát za ně zodpovědnost a vědomě do nich vkládat potřebnou energii. Protože nezažijeme v životě větší štěstí než to, o které jsme se přičinili vlastním úsilím. Přeji nám všem v životě hodně štěstí. Toho skutečného, námi vytvářeného.