Patří společnost pouze tomu, kdo je zapsaný v registru jako majitel? Nebo všem, co ji budují a pracují v ní?
Debatoval jsem nedávno s majitelem úspěšné firmy, firma měla už čtyři velké výrobní haly a profit. Pak řeč sklouzla i na to, kde a jak bydlíme. Řekl jsem mu, že žijeme v bytě, on mi pověděl, že chtějí s manželkou stavět dům a že právě vyřizují hypotéku. Se zájmem jsem se zeptal, jaký dům to bude. „Kousek za městem na vesnici, už dlouho po něm toužíme, rozpočet máme do deseti milionů korun.“ Není nejlevnější dům, ale na jeho poměry ani nic vyloženě přehnaného.
Nedalo mi to, abych se nezeptal. „A to si místo hypotéky nemůžete vzít peníze z firmy? Vždyť jste úspěšný, podnikáte dlouhá léta, firma je zisková, je za vámi okolo 300 zaměstnanců, máte výrobní haly a expandujete.“ Podíval se na mě a v klidu mi říká: „Ne, nemůžu. Mám velmi přesně definováno, za co si peníze z firmy beru jako její ředitel a za co jako její majitel. A hodně se mi ulevilo, když jsem si sám se sebou v tomhle udělal pořádek. Jako osoba nemám špatný příjem, nemůžu si stěžovat, daří se nám. Ale na to, abychom s rodinou v hotovosti zafinancovali dům s rozpočtem deset milionů korun jednoduše nemáme. Proto si musíme vzít hypotéku. Technicky bych si mohl vzít peníze z firmy, samozřejmě by to přežila. Ale to nejsou moje peníze. Jsou to peníze firmy jako takové. Ona je vygenerovala, ona je proto bude používat. S managementem plánujeme další halu, ubytovnu pro naše lidi, vylepšení servisu vůči klientům a všichni se na to těšíme.“
A po chvilce dodal: „Ale na to si musíme přijít každý z nás sám. Ne každý k tomu dospějeme, ale ti z nás, kterým se to podaří, pochopí, že musí být spokojeni všichni – zákazníci, spolupracovníci i firma. Majitel musí pochopit, že je povolaný k tomu, aby zisky, které vytváří jeho podnik, spravedlivě rozděloval mezi zákazníky, pracovníky, firmu a sebe.“
Když jsem měl po čase možnost mluvit s jeho zaměstnanci, bylo vidět, že za svého šéfa dýchají. Není divu. Podle mého pozorování je jeden z největších motivačních faktorů zaměstnanců i zákazníků, když vnímají spravedlivé rozdělování mezi všechny zúčastněné. Když užitek cítí zaměstnanci, zákazníci, skupina jako taková i její majitel. Protože bez ohledu na to, kdo je zapsaný v registru jako vlastník dané organizace, organizace samotná je tu na to, aby sloužila všem. A zaměstnanci velmi rychle poznají, zda vedení hledá v podnikání jen příležitost zabezpečit si pohodlný život, a nebo to bere jako možnost realizovat se a jako příležitost využít svoje schopnosti pro blaho všech.
Poctivým dělením se o vytvořené hodnoty získává skupina více zákazníků, více spolupracovníků a ve finále i více hodnoty pro sebe a všechny zúčastněné.