Dá se udržet chuť a elán do života dlouhodobě? (magazín Lobby)

Přešlo pár let života, firmy jsou vybudované, jezdíme v drahých vozech plných elektroniky a člověk by očekával, že to bude exploze štěstí. Vždyť konečně mám v životě pohodlí, zázemí, jistotu, slušné postavení a nemusím řešit elementární věci. Bohužel nejednou opak je pravdou, protože právě lidé, kteří tohoto dosáhli, mají jaksi zachmuřenější tváře, život je přestává bavit, jejich pohyb se zpomalil, hrají na jistotu postavení, které mají, a tvořivé bytosti s rozzářenýma očima z doby před pár lety se staly důležitými strážci toho, čeho dosud dosáhly, a postupně se z prostoru vytrácejí.
Něco podobného se stalo mnohým rodinám. Kdysi žily v maličkém bytě, na každou věc, kterou chtěly koupit, musely šetřit, neměly auto a o vše museli zabojovat právě tak, jako šéf po založení firmy. Přešlo však pár let, rodina má vyřešené společné bydlení, nedělá jí problém odjet na slušnou dovolenou dvakrát, třikrát za rok, když je třeba něco koupit, tak se to jednoduše koupí. Na první pohled to vypadá skvěle, má to jen jednu chybu na kráse – už nic spolu neřešíme, a tak večer sedíme každý před svým televizorem, abychom se potom beze slova přesunuli do postele a tam tiše usnuli.

Problémy bez problémů

Vypadá to tak, že skutečný problém člověku nastává tehdy, když už nemá problém, a v této větě je velký kus pravdy. Lidská bytost se totiž cítí lépe, když poměr věcí, které má v dané oblasti života pod kontrolou, a věcí, které jsou tam pro ni náhodné, je „padesát na padesát“. Jinými slovy ideální stav pro duševní pohodu člověka je takový, když v dané oblasti nemá všechno jasné a jisté, ale o vítězství musí zabojovat a je si toho plně vědom. Tehdy se člověk cítí nabuzený, je vysoko na emocích a funguje jako švýcarské hodinky. Jakou náhodnost má však ten, kdo cítí příliš velký stav jistoty v penězích, v postavení a v tom, že ta žena si mě už vzala, je moje a nemusím o ni bojovat?

Hrou a tvořivostí do života

Zkusíme jít s touto úvahou ještě dále. Když někdo přestává aktivně tvořit, protože „už nemusí“, neuvědomuje si při tom, že jeho tvořivost v něm zůstává a musí ji něčemu věnovat. Hm, co takto vytvořit v původní už nudné a stereotypní hře nějaký prvek náhodnosti, které z toho zase udělá stav, kdy budu muset zabojovat? Co takto ztratit nejlepší lidi z firmy anebo investovat peníze nesprávným způsobem, abych se probral a musel se znova začít pěkně ohánět? Co takhle přitáhnout do své rodiny někoho třetí z venku, abych měl zase co řešit?
Zákon je odhalený. Jakmile člověk nemá v dané oblasti života stav „padesát na padesát“ a nemusí řešit věci přiměřené svému postavení a schopnostem, začne tuto část života komplikovat, ať si to uvědomuje nebo ne, aby bylo zase na čem tvořit. A naopak, jakmile dáte člověku novou hru hodnou jeho velikosti, okamžitě vystartuje do prostoru, život ho začne bavit, na hlouposti ani nepomyslí a zase funguje jako už vzpomínané švýcarské hodinky. Toto platí pro vaše zaměstnance, děti, prarodiče.

Zákony her

Pro management života a lidí v něm je porozumění a používání tohoto zákona nesmírně důležité. Jakmile se budete blížit stavu jistoty a silní kontroly dané hry, včas a úplně vědomě vykročte do většího prostoru, který má pro vás smysl, abyste princip „padesát na padesát“ udrželi v platnosti i nadále, a nečekejte na to, až se ten poměr dorovná něčím, co si nepřejete. Proto si pravidelně klaďte otázky typu: Jakou hru mám doma, ve firmě? Je v ní ještě dostatečný prvek náhodnosti? Jaké hry hraje můj obchodní ředitel, šéf výroby, manželka….? Mají ještě s čím bojovat, anebo už stojí na místě? Pokud stojí, jakou hru by mohli hrát dále? Tímto způsobem budete sobě i lidem ve vašem okolí vytvářet podmínky, aby vás to vtáhlo do tvořivosti, a uvidíte, jak motivované okolí budete mít a s jakým přesvědčením budete spoluprodukovat.
V tomto principu je skrytá pravděpodobně nejvyšší a nejčistší forma managementu, jaká existuje, protože lidi nestopuje, ale aktivně je usměrňuje do stále většího a většího prostoru a nechává je růst. Vydávání a prosazování příkazů v takové formě řízení je příjemnou záležitostí, protože tlak a sílu je třeba používat pouze tam, kde jsou lidé ve stereotypu a necítí výzvy a nové hry.

Ing.Rastislav Zachar
výkonný ředitel Business Success,spol.s r.o.