Asi každý vedoucí se již dostal do situace, kdy jeho tým přestal táhnout, ztratil „šťávu“. Důvodů pro to může být celá řada. Například opakující se neúspěchy, odchod klíčového člověka – autority, dlouhodobý home office anebo i to, že ztratil elán šéf samotný.
Sportovci často říkají, že „je to o hlavě“. A pokud jste sledovali třeba tenisový zápas dvou špičkových hráčů, mohli jste pozorovat, že výkony obou byly srovnatelné, ale vyhrál ten, který udržel nervy na uzdě. Ten, který se dokázal plně soustředit na zápas, na každý jednotlivý úder a který se nenechal rozhodit dvěma esy soupeře za sebou a ani vlastními chybami. Ten, který ani na zlomek vteřiny nepřestal věřit sobě a tomu, že zvítězí. Skutečně, bylo to „o hlavě“.
To, co platí ve sportu, platí i v pracovních i osobních věcech. Pokud tedy má vedoucí pracovník pod sebou tým lidí, kteří nemají energii, elán, kteří jsou malomyslní a ztratili přesvědčení, že bude lépe, měl by rychle a s vysokou jistotou udělat následující kroky:
1. Kdo chce zapalovat, musí sám hořet.
On sám si tedy musí srovnat hlediska:
- Máme dobrý, žádaný produkt? Ano, máme! Dlouhodobě jej dodáváme, zákazníci s ním jsou spokojeni, máme s nimi výborné vztahy. To, že se nám posledních několik měsíců nedaří neznamená, že se toto změnilo.
- Chci tuto práci dělat? Ano, chci! Dělám to už řadu let, naplňuje mě to a nemám sebemenší pochybnost o tom, že v tom budu pokračovat!
- Mám dobré lidi, dobrý tým? Mám, většina z nich už prokázala, že tuto práci umí skvěle. A ty ostatní buď rychle pozvedneme na jejich úroveň anebo je vyměníme.
- Existuje nějaký důvod, proč by to nešlo? Neexistuje!
2. Abych se do cíle dostal, musím jej mít a vědět, proč jej chci dosáhnout.
Tedy mít účel. Vedoucí musí stanovit náročné, ale realizovatelné cíle a k nim doplnit, proč to potřebujeme, co tím získáme my a/nebo naši zákazníci. Pokud je potřeba, zpracuje i dílčí cíle a jejich účely, na kratší časová období. Dále cíle i pro jednotlivé členy týmu a proč to má daný člověk udělat. A také popsat alespoň rámcové kroky, které bude potřeba vykonat.
Všechny takto zpracované cíle i účely musejí směřovat k hlavnímu cíli a jeho účelu.
3. Bez podpory nadšeného týmu to nepůjde.
Je nezbytné týmu odprezentovat vše z předchozího bodu tak, aby každý jeden člen týmu vše plně pochopil a chtěl to dosáhnout. Věnujte tomu tolik času a energie, kolik je potřeba. Uvědomte si, o co hrajete a nedělejte kompromisy, ústupky. A pokud to někdo z členů týmu nesdílí, berte to tak, že se rozhodl a že v týmu být nechce. K nadšení nikoho nedonutíte. Tady získáváte ochotu lidí a ochota je o tom, že to daný člověk dělat chce. Na cestě ke stanoveným cílům vás všechny čeká spousta překážek, komplikací i dílčích neúspěchů. Tady uspějí jen ti, kteří skutečně chtějí.
4. Co nekontrolujeme, upadá.
Každá aktivita, aby byla úspěšná, musí být pod dobrou kontrolou. To, co jste teď nastartovali, musí uspět a vy jste tím, kdo za to zodpovídá. Vy jste tím, kdo to vše musí kontrolovat. Jen pozor na jednu zásadní chybu, se kterou se setkáváme až příliš často. Kontrola někdy slouží jako nástroj na hledání chyb a následné trestání. To ovšem snižuje ochotu lidí i jejich výkony. Dělejme to správně.
V bodě 2. jsme stanovili, co chceme dosáhnout. Kontrola spočívá v průběžném zjišťování, jak se tomu blížíme a dělání takových kroků, aby byl postup podle našich představ. Pokud se postupuje dobře, nikdy nezapomeňte své lidi v týmu chválit. A pokud se to zadrhne, pomozte jim, aby postupovali lépe. Jen tak z nich uděláte nadšence, které nic nezastaví a kteří zvládnou na cestě ke stanoveným cílům všechny překážky. Kteří za vámi půjdou na kraj světa. Trestáním a výtkami si vyrobíte laxní lidi a možná i nepřátele. A to asi nechcete.
Věřte mi, není to jen pouhá teorie. Anebo nevěřte, vyzkoušejte si to. A já vám všem držím palce.